Fágaid árvvoštallama vuođđun leat oahppoplánaid gelbbolašvuođaulbmilat. Árvvoštallamis ii galgga váldit vuhtii eavttuid, jávkama dahje eará áššiid, mat laktásit ortnegii ja láhttemii. Lášmmohallanfágas gal galgá du áŋgirvuohta fágas leat mielde árvvoštallanvuođus. 

Don galggat boahtit ja searvat oahpahussii aktiivvalaččat, nu ahte oahpaheaddjis lea vuođđu árvvoštallat du gelbbolašvuođa fágas. Jos jávkkat ollu dahje leat eará erenoamáš ákkat, de ii soaitte leat vuođđu jahkebealleárvvoštallamii, mii addojuvvo árvosátnin, dahje oppalašárvosátnái. Don it oaččo jahkebealleárvvoštallama dahje oppalašárvosáni, jos leat jávkan eanet go 10 proseantta fága diimmuin. Jos sáhtát dokumenteret, ahte leat jávkan dearvvašvuođa- dahje čálgoákkaid geažil, dahje sullasaš ákkaid geažil, de sáhtát liikká oažžut árvvoštallama árvosátnin. Loga eanet fáttás Jos it boađe oahpahussii.

Fágaárvvoštallamis geavahit lohkoárvosániid, maid skálá lea 1 – 6. Galget dušše geavahit olles lohkoárvosániid, sihke árvvoštallamis jagi áigge ja loahppaárvvoštallamis. Árvosánit ovdanbuktet:

Fágas ceavzin eaktuda dábálaččat árvosáni 2 dahje buorebu. Jos oaččut árvosáni 1 fágas, de leat ceavzán jos oaččut 2 eksámenis. Dat ii guoskka jos eksámenárvosátni lea fágaidgaskasaš eksámen. 

Ovttaskas fágain sáhttá lohkoárvosáni sajis geavahuvvot «Ceavzán»/«Ii ceavzán». «Ceavzán»-árvosáni oažžun eaktuda ahte leat čájehan dohkálaš gelbbolašvuođa fágas. 

Árvvoštallan jagi áigge

Miehtá jagi árvvoštallan galgá ovddidit oahppama ja addit dutnje vejolašvuođa buoridit iežat gelbbolašvuođa olles fágaoahpu áigge. Miehtá jagi árvvoštallan galgá

• geavahuvvot oahppanproseassa reaidun
• leat vuođđun oahpahusa heiveheapmái
• veahkehit du lasihit gelbbolašvuođat fágas

Jagi áigge galgá addit árvvoštallama jotkkolaččat ja vuogádatlaččat, sihke čálalaččat ja njálmmálaččat. Miehtá jagi árvvoštallamis galgá muitalit ja vuođuštit makkár gelbbolašvuohta dus lea ja das galget rávvet du mo don sáhtát buoridit gelbbolašvuođat fágas.  

Jotkkolaš árvvoštallama oassin dus lea unnimusat oktii jahkebealis vuoigatvuohta láhččojuvvon ságastallamii iežat gulahallanoahpaheddjiin, mas ságastallabeahtti du ovdáneamis fágaid gelbbolašvuođamihttomeriid hárrái. 

Jos dus lea oktagaslaš oahpahusplána, de galggat maid oažžut miehtá jagi árvvoštallama ja rávvagiid dan ektui.  

Jahkebealleárvvoštallan 

Jahkebealleárvvoštallan árvosániiguin ja árvosániid haga lea oassi miehtá jagi árvvoštallamis, ja galgá maid ovdanbuktit makkár gelbbolašvuođa don leat olahan fága oahppoplána ektui ja rávvet mo sáhtát buoridit gelbbolašvuođat.

Galgá addit čálalaš ja/dahje njálmmálaš jahkebealleárvvoštallama árvosáni haga miehtá olles oahpu.

Jahkebealleárvvoštallan mii addojuvvo árvosátnin galgá addojuvvot juohke jahkeceahki beallemuttus. Oktasašfágain addojuvvo maid jahkebealleárvvoštallan árvosániin oahppojagi loahpas, jos fága ii loahpahuvvo vuos dalle. Jahkebealleárvvoštallan árvosániin galgá addojuvvot čálalaččat ja dat galgá ovdanbuktit makkár gelbbolašvuođa don leat olahan dan ektui, mii dus vurdojuvvo dan áigodagas, masa árvvoštallan guoská. 

Iežas árvvoštallan 

Oahppin don galggat aktiivvalaččat searvat iežat barggu, iežat gelbbolašvuođa ja iežat fágalaš ovdáneami árvvoštallamii. Ulbmilin lea, ahte galggat ieš reflekteret iežat oahppama ektui ja šaddat dihtomielalažžan dan hárrái. Iežas árvvoštallan lea dan árvvoštallama oassi, mii dáhpáhuvvá jotkkolaččat jagi áigge (miehtá jagi árvvoštallan). 

Loahppaárvvoštallan

Loahppaárvvoštallamii gullet oppalašárvosánit ja eksámenárvosánit, ja dat muitalit man muddui leat juksan mihttomeriid oahpu loahpas. Oppalašárvosániid ja eksámenárvosániid galget čállit duođaštussii. 

Gelbbolašvuohta, maid don leat čájehan oahpu áigge, lea árvvoštallama vuođđun, go meroštallet oppalašárvosániid. Oppalašárvosániid vuođđun galgá leat viiddis árvvoštallanvuođđu, mii oppalaččat čájeha du gelbbolašvuođa fágas. Dus galgá leat vejolašvuohta buoridit iežat gelbbolašvuođa gitta dassážii go oppalašárvosánit leat mearriduvvon. Dutnje galgá maid leat muitaluvvon mii lea deattuhuvvon du árvosániid mearrideames.

Jos ii leat vuođđu oppalašárvosáni bidjamii, de das galgá dahkkojuvvot mearrádus, ja dutnje galget almmuhit das ovddalgihtii. 

Jos dus lea oktagaslaš oahpahusplána, de galggat don dábálaččat árvvoštallojuvvot árvosániin fága oppalaš ulbmiliid vuođul. Jos dat ii leat vejolaš, de galggat don oažžut dokumentašuvnna dan gelbbolašvuođas, maid don leat olahan. 

Eksámen muddejuvvo erenoamážit oahpahuslága láhkaásahusas.